Čtenářská inspirace V.

Příhody Petra Kukaně z Kukaně ani Giovanniho Gambariniho rozhodně neskončily první knihou. Do druhého dílu už jsem se začetla poměrně snadno (ano, nejvíc stránek jsem přečetla... ve vlaku - nějak mi to tam dobře jde =) Jak ale napsat recenzi, abych případným čtenářům neprozradila konec prvního dílu? Pokusím se o to, ale určitě vám některé věci prozradit budu muset...

Giovannimu a Petrovi je sotva pětadvacet. A už toho mají za sebou tolik - lásku k jedné ženě, vzájemnou nenávist, rozpadlé přátelství... Ano, Giovanni a Petr v tomto díle stojí proti sobě. Zdá se, že Petr je ten, kdo vyhrává. Vlastní ostrov plný bohatství a přepychu a jmenuje se hrabě Monte Chiara. Giovanni je kardinál. Giovanni i papež jsou však na našeho Petra mírně řečeno naštvaní. A tak papež povolá na Giovanniho popud Turky a ti rozpráší milý ostrůvek na cimpr campr.

Na dalších stránkách se dostaneme do Turecka - Osmanské říše. Petr pracuje inkognito v podzemí - jako krysař. Řízením osudu se však stane Věděním Jeho Veličenstva. Opět tedy zastává vysokou funkci. A je v ní velmi velmi dobrý. Za ženu dostane krásnou Leilu, ženu milou, hodnou, milující i milovanou. Avšak nenávist k Giovannimu ho neopouští ani po několika letech. Je jasné, že až se znovu střetnou, bude to poslední boj - boj na život a na smrt. Který z našich přátel to přežije? Ten, co má moc či ten, co má chytrou hlavičku? O kom bude poslední díl Neffovi trilogie?

Prsten Borgiů
napsal: Vladimír Neff
vydáno: 1977
ukázka: - Pán Dvou Svatých Měst se táže svého nejnižšího otroka, který je teď už tolik co na kůl nabodnutý nebo na ostrém háku uvislý, na své vlastní záměry nebo úmysly. Ach, to by bylo to nejpodivnější ze všeho podivného, kdyby nebylo vysvětlení, že Pán se chce přesvědčit, zda jeho otrok mu porozuměl:

Čtenářská inspirace IV.

Kniha, se kterou vás dnes seznámím mi dala pořádně zabrat. Nevím, přesně kolik měsíců mi dala zabrat. A vůbec nevím, kdy přišel ten okamžik, kdy jsem se k ní začala ráda vracet. Ale přišel¨, a to je nejdůležitější =)

To, co mi dalo nejvíce zabrat, je vyprávění Vladimíra Neffa. Nehádám se s kritiky, je mistrný. Ale chytit ten starý archaický jazyk, vžít se do něj a ponořit se tak do knihy mi trvalo velmi dlouho (podařilo se, až jednou při cestě vlakem). Další věc, se kterou jsem bojovala (a ještě trochu bojuji), je odlišení toho, kdy Neff píše ironicky, s nadsázkou a kdy je jeho vyprávění vážné.

V knize se seznámíme s Petrem Kukaněm z Kukaně a hlavně s jeho otcem - alchymistou, vynálezcem Kamene mudrců. Kámen mudrců má tu zvláštní schopnost, že dokáže olovo přeměnit ve zlato a učinit tak ze svého majitele boháče.

Jenže... Výroba se panu Jankovi (Petrův otec) dlouho nedaří. Tak tedy nešťastná a chudá Petrova matka vyšle svého 12-letého syna ke dvoru. Zde se má stát společníkem stejně starého Giovanniho Gambariniho a z chlapců se stanou nejlepší přátelé.

Když se poměry u českého dvora obrátí proti italským dvořanům Giovanni a jeho otec se vydávají na cestu zpět do Itálie. A s nimi i Petr. Co vše, naše chlapce potká na cestě a hlavně v Giovanniho rodné Itálii, si nechám pro sebe. Co však prozdradím, že Giovanniho otec, hrabě Odorico Gambarini na této cestě zemře.

Ještě před cestou zemřel i pan Janek - a i to míchá osudy našich hrdinů. Který objeví Kámen mudrců? A funguje opravdu, nebo je to jen obyčejný podvrh?

Královny nemají nohy

napsal: Vladimír Neff

vydáno: 1973

ukázka: Někdo to prý má rád, ale ona, Finneta, to nemůže vystát, protože nedá se prý poslouchat, jak odsouzenci při tom řvou - člověk si myslí, že už to musí přestat, protože takhle se nedá řvát dlouho, ale ono to ve skutečnosti teprve začalo; a když chlap konečně umlkne a dodýchá, člověku to jeho řvaní ještě několik dní zní v uších. Uvidíme, jaké dnes budou k exekuci vykonány přípravy. když přitáhnou na náměstí Ondřejův kříž, bude to čtvrcení, když dubovou lavici s řemeny bude to svlékání z kůže, ale možná, že si vévoda vymyslil něco ještě onačejšího.