Zasednutí do školních lavic

Tak se opět hlásím, tentokráte už při přípravném týdnu... A všichni víme, jak je to náročné =D Tedy, my, co takový týden zažíváme =)) Každopádně dnes jsem se dostala k tomu napsat a tentokrát zavzpomínat na léta základková a to prvostupňová.

Nevím, asi někdy v té době jsem se rozhodla, že se jednoho dne stanu učitelkou (pokud to nebylo už o mnoho let dříve). Být učitelkou byl můj sen, dokonce jsem i sbírala staré vyřazené učebnice =D Sen jsem sice párkrát v životě změnila, ale nakonec se mi, v trochu modifikovanější formě, splnil a já jsem za to hrozně moc ráda =) O vysněném povolání vám ale povyprávím až někdy v daleké budoucnosti =D

Tak tedy do první třídy jsem šla v sedmi letech, protože jak jsem psala ve svém školkovém dílu... Prostě jsem u zápisu byla příliš upřímná =D Je fakt, že dodnes si občas říkám, že by se vyplatilo dříve přemýšlet, než něco vypustím z pusy... Evidentně je to mým problémem již od raného dětství =)) Nevzpomínám si, jaké bylo první školní den počasí, i když myslím, že také pršelo =)) Šla jsem do školy určitě s mamkou a taťkou a taky s námi šli sousedi, protože jejich syn Šimon šel také do první třídy. A ano, seděli jsme spolu. Byli jsme kamarádi. Ale vždycky jsme se po nějakém čase začali hádat =D Vlastně naoko, protože většina třídy si myslela, že se "milujeme" a nás to štvalo =D Protože opravdu šlo jen o dětské kamarádství =) I když uznávám, že dětem se zřejmě zdá divné, když kluk kamarádí s holkou, sedí s ní v lavici a ještě chodí stejnou cestu domů a s ní =)) Jinak si toho z první třídy moc nepamatuju. Snad jen to, že ze začátku jsem chtěla chodit do školy i v sobotu =)) Bavilo mě čtení (o tom jak moc, si můžete přečíst v mém článku ZDE) a číst jsem se naučila velmi dobře a velmi rychle =) Pamatuju se, jak paní učitelka říkala, že čtu plynule jak čtvrťák =)) A já na sebe byla náležitě pyšná =))

Ve druhé třídě jsem začala chodit na obědy do školní jídelny a kartičku mnohokrát polila ošklivou polívkou a ta kartička nakonec zplesnivěla =D Když na to mamka přišla, tak trošku zuřila, ale naštěstí mi dali novou =) Taky si pamatuju müsli tyčinky jako dezerty, které mi nechutnaly =D Pak taky vychytávky jako polévka z kyselého mléka a vajíčka s šedivým žloutkem a nepříjemnou kuchařku, která měla obočí namalované fixkou =D A taky jsem se rozhodla, že dál bych chtěla chodit do třídy s rozšířenou výukou jazyků a šla dělat přijímačky.

Ty jsem udělala a do třetí třídy nastoupila do komletně nové, zaměřené na němčinu =) Paní učitelku jsme dostali mladou a hodnou, která nakonec bohužel odešla na rizikové těhotenství a po dlouhé řadě "suplů" jsme dostali paní učitelku důchodkyni, která vážně nebyla hodná... Taky mi vyoperovali slepák a spolužáci si mysleli, že se vrátím slepá =D =D Také jsem si párkrát podepsala úkol jako taťka, což samozřejmě prasklo =D Ale tu paní učitelku, tu mladou... Tu jsem měla moc ráda a moc jsem snažila - prostě mě svou dobrotou a laskavostí motivovala =) A tak jsem poprvé a naposledy měla samé jedničky na vysvědčení =) A to v obou pololetích =)

Čtvrtá a pátá třída uběhly trochu jinak. Nesnažila jsem se tolik, i když špatné to nebylo =) Byla jsem bohužel ale příliš zapomnětlivá a paní učitelka na tohle - a na jiné věci... Byla dost přísná, takže jsem měla hodně hodně moc poznámek. Až se jednoho dne paní učitelka naštvala a nechala spolužáky vyrobit vlajku, která se na tabuli vystavovala, když jsem měla všechno. Prvních pár dnů jsem byla ráda, že jsem jí dokázala, že opravdu jsou dni, kdy mám všechno (samozřejmě nevěřila, že ta vlajka někdy bude viset =D ), ale po pár dnech mi to bylo dosti nepříjemné, že vlajka "Katka má všechno" visí celý den na tabuli a tak jsem poprosila spolužáky, aby ji už nevyvěšovali. Ale je fakt, že od té doby příliš nezapomínám, ač se mi to občas ještě přihodí =) Také jsme tyto dva roky hráli představení o pověstech českých, v jedněch jsem byla dokonce vypravěčem, který byl na scéně pořád, protože jsem měla dobrý přednes =) Bohužel, když jsme v září následujícího školního roku měli derniéru, řekla jsem, že se s vámi loučí žáci 4.B, ač už jsme byli páťáci =D A tak jsem asi poprvé zažila to, jaké to je, když na člověka dolehne hněv jeho vrstevníků... A od té doby jsem byla snad ještě méně oblíbenější než předtím =D

No =) To asi k prvnímu stupni =)) Užívejte přípravného týdne a já se budu těšit u dalšího článku =)

Čtenářka od vždycky

Dnes je snad už poslední horký den tohoto roku. Upřímně mám teplo a léto ráda, ale letos to na mě už je trošku moc. Teploty nad 35 stupňů Celsia jsou pro mě vyčerpávající a to nejvíce v noci, kdy ve svém malém bytě nemůžu úplně větrat - a tím pádem ani moc nemůžu spát. Spát v horku prostě nedokážu. A pak najednou... Je člověk strašně unavený... Tedy se těším, že se dnes v noci už ochladí a doufám, že nám všem bude už lépe =) Přiznávám se také, že začínám přemýšlet, jestli náhodou nezačnu mít radši podzim než léto, protože dřívější letní teploty se přestěhovaly právě do jara a podzimu =D No... Chystám na podzim hodně pálit svíčky a celkově si udělat nějakou podzimní výzdobu a třeba mě to roční období vážně chytne, uvidíme =)

Tedy... Dnešní článek je o mém volném čase a jako první jsem zvolila vám napsat něco o čtení... Čtení je totiž tak trošku... Prostě ho ode mě neodpářete. Pravda, nesedím s nosem v knížce úplně pořád, protože mám mnoho zájmů a snažím se věnovat jim všem a pravidelně je prostřídávat. Co jsem si však letos v létě zvykla, je číst si před spaním. Ano, sice u toho občas usnu =) Ale vlastně proč ne =) Vůbec mi nevadí u knížky usínat. To usínání je totiž přirozené, ne jako u seriálu, jak jsem to praktikovala dříve. To modré světlo... Prostě jsem nespala =D Až do noci jsem nemohla usnout =D

Ještě na začátek mého čtení... Četla jsem pořád. Živou abecedu o přestávkách ve škole, slabikář sotva se mi dostal do ruky. A když jsme ve třídě byli na konci slabikáře, já už četla dětské knížky... =)

No, a co čtu? Harryho Pottera... =D Jistě, to už víte a momentálně čtu Famfrpál v průběhu věků a musím říct, že Kennilworthy Whisp je velmi nadaným autorem =)) Jinak čtu víceméně všechno =D I když uznávám, že nejraději mám žánr young adult, ač spousta lidí si myslí, že už na to nemám věk... To mi vážně nevadí, já si u young adultu neuvěřitelně odpočinu a to je to, co já očekávám od čtení. Chápu, že někteří čtou kvůli osobnímu rozvoji a kvůli vzdělávání... A ti potom mají jiné priority. Já čtu pro odpočinek, pro uklidnění dušičky po všem tom, co se dělo celý den... =)

Budu se na vás těšit... Snad zase zítra a nebo velmi brzy =)

Nový školní rok je za dveřmi!

Anooo, nezdá se to, ale už se nám to přibližuje... Nový školní rok se nám přibližuje pěkně rychle =) Příští týden nám pedagogům začíná přípravný týden a pak už děti =) Letos se opravdu těším, tak doufám, že mi to nadšení vydrží co nejdéle =)

Já osobně se na nový školní rok připravuji už týden před přípravným týdnem (a pár dnů i během prázdnin). Říkám tomu naprosto neoriginálně... Předpřípravný týden.

Úplně nejdůležitější součástí mého předpřípravného týdne je dát si do pořádku všechny věci. Vyházet nepotřebné a vypotřebované. Vyčistit a vyprat věci, které to potřebují. Dát svým vlasům zase svěží barvu. Nakoupit to, co je třeba... A protože letos se chystám i do nové práce - také dát dohromady to, co bezpodmínečně potřebuji na první den v práci a nachystat si to do tašky =D

Takže letos jsem začala nákupy... Prvním nákupem byla zásoba rakytníkových věcí. Rakytníkové kapky, rakytníkový Škodův bylinný sirup a rakytníkový čaj. Rakytník totiž působí velmi dobře na všechno v našem těle. Zasluhuje se o naši imunitu (a to je s dětičkami fakt potřeba) a také pomáhá na silnou psychiku.

Další, co jsem si musela koupit, je nová barva na vlasy. Tentokrát mě čekala i velká změna, tedy ze zrzky na brunetu! =) Moc se omlouvám, že fotka barvy je rozmazaná... Výsledek mé změny posuďte sami =)

Holky z naší školky

Ano, vím, že jsem se delší čas neozvala, ale dnes to napravuji =) Snad vás můj článeček dnes potěší =)

Dneska se prvně vrhneme na mé vzpomínky a tedy na školková léta. Do školky jsem šla až v pěti letech, tedy jako předškolák a vzpomínám si na své první školkové ráno. Pršelo. Moc pršelo. Přímo lilo. A bylo šedo... Já nevím, ale většinou to tak první školní den bývá. Jakoby i počasí vědělo, že prázdniny skončily a tak trošku pláče... Dále si také pamatuji, že jsem měla ve školce značku zvonečku - tedy květinky modrého zvonečku =) Moje mamka uměla a umí krásně vyšívat a proto jsem obrázek zvonečku měla brzy všude =) Měla jsem ho ráda, byl fajn =)

Upřímně si toho ze školky moc nepamatuju. Strávila jsem v ní nakonec dva roky, protože ač jsem u zápisu řekla vše správně, na otázku paní učitelky zda se mi tam líbí, jsem odpověděla, že ne... A vysloužila si tím odklad =D Tak jsem tedy strávila ve školce ještě jeden rok a ten už dokonce i s mladším bráchou =)

Z toho mála mých vzpomínek vám povím tyto... Chodila jsem do zelené třídy, oba roky. Zažila jsem první divný zážitek se svým leváctvím a to když paní učitelkám přišlo divné, že stříhám pravou rukou... Šla jsem do pedagogické poradny, aby zjistili, zda jsem pravák nebo levák... Řekli tehdy, že jsem nevyhraněná - a to ani nevyprávím, jak moc mě mátli! - a popravdě pravou rukou stříhám dodnes a i pletu a háčkuju =)) A jinak jsem levák. Milovala jsem spolužáka Ládíka... A věřila, že spolu zestárneme... =D No, a na závěr snad jen dodám tuto hlášku... "My jsme sestr a bratra!" (takto jsem představovala brášku v jeho první školkový den...)

Těším se na vás u příštího článku a přeji krásný zbytek prázdnin =)

Hurá do Bradavic! =)

Zdravím vás všechny při pátku. Tentokrát mám na srdci svou virtuální část života. Pamatuju si, když jsem ve dvanácti letech prvně otevřela knížku s prvním příběhem Harryho Pottera. A jak jsem pak jeho příběhy otevírala postupně stále a nepřestala s tím dodneška.

A při jednom z dalších takovýchto otevření jsem si vzpomněla na skvělou internetovou školu, které jsem už kdysi byla součástí. Tedy E-Bradavice. Počkala jsem si na registraci (bohužel jsem si vzpomněla v březnu. Registrace nových studentů probíhá vždy v únoru a v srpnu. Takže jsem si skutečně musela počkat =D) a vrátila se do tohoto skvělého světa zpět. Jestli tam je někdo z mých starých dob si vážně nepamatuju, až na jednoho nebelvírského ducha, který se sem tam prožene hradem.

Od mé registrace uběhly už dva dlouhé roky a z obyčejné studentky jsem se stala dokonce primuskou. Potkala spoustu skvělých lidí a přátel, smála se i plakala... A hlavně potkala toho nejskvělejšího chlapa mého života =)

Bohužel nemám screeny hradu ani Děravého kotle, ale jsem si jistá, že při vyhledávání na strýčku Googlovi vám nějaký obrázek jistě vylétne. Pokud se i vy chcete ubytovat u Děravého kotle a pak s námi odjet do Bradavic, mám pro vás skvělou zprávu. Za pár dní - 15. 8. totiž bude odstartována registrace nových studentů a všichni se na vás budeme moc těšit =) Protože jedna pravda platí stále... V Bradavicích se dostane pomoci každému, kdo o ni požádá.

Pokud byste se k nám opravdu chtěli přidat, posílám odkaz na facebookovou událost, do které se určitě přidejte a přesná data a letax (internetová adresa Děravého kotle) vám zde jistě neunikne =) A pokud budete tak laskaví a připíšete v registraci, že vás pozvala Katie Darková (tedy já), budete úplně nejskvělejší a já vám budu moc vděčná =)

Zpět na scéně

Dnes jsem tak brouzdala po internetu po nějaké té inspiraci na nový školní rok. A náhle jsem se dočetla, že čeští učitelé nemají odvahu točit videa na youtube. Ne, tu odvahu opravdu nemám =)) A pustila jsem si videa jedné americké slečny učitelky a řekla si, že je čas začít znovu psát =)

Vrátím se s vámi do svých žákovských a studentských let, podíváme se i na mojí "učitelsko-vychovatelskou" kariéru, občas vám povím něco málo o tom, co čtu a co dělám ve volném čase =) Inspirace a nápady přijdou jistě také =)

Nutno podotknout, že veškerá místa a jména budou naprosto smyšlená, možná i příběh bude sem tam trošičku poupravený pro potřeby a čtivost této stránky =))

Tak tedy... ještě krásné prázdniny všem =)

P. S. Odkaz na youtube americké učitelky ZDE