Tak se opět hlásím, tentokráte už při přípravném týdnu... A všichni víme, jak je to náročné =D Tedy, my, co takový týden zažíváme =)) Každopádně dnes jsem se dostala k tomu napsat a tentokrát zavzpomínat na léta základková a to prvostupňová.
Nevím, asi někdy v té době jsem se rozhodla, že se jednoho dne stanu učitelkou (pokud to nebylo už o mnoho let dříve). Být učitelkou byl můj sen, dokonce jsem i sbírala staré vyřazené učebnice =D Sen jsem sice párkrát v životě změnila, ale nakonec se mi, v trochu modifikovanější formě, splnil a já jsem za to hrozně moc ráda =) O vysněném povolání vám ale povyprávím až někdy v daleké budoucnosti =D
Tak tedy do první třídy jsem šla v sedmi letech, protože jak jsem psala ve svém školkovém dílu... Prostě jsem u zápisu byla příliš upřímná =D Je fakt, že dodnes si občas říkám, že by se vyplatilo dříve přemýšlet, než něco vypustím z pusy... Evidentně je to mým problémem již od raného dětství =)) Nevzpomínám si, jaké bylo první školní den počasí, i když myslím, že také pršelo =)) Šla jsem do školy určitě s mamkou a taťkou a taky s námi šli sousedi, protože jejich syn Šimon šel také do první třídy. A ano, seděli jsme spolu. Byli jsme kamarádi. Ale vždycky jsme se po nějakém čase začali hádat =D Vlastně naoko, protože většina třídy si myslela, že se "milujeme" a nás to štvalo =D Protože opravdu šlo jen o dětské kamarádství =) I když uznávám, že dětem se zřejmě zdá divné, když kluk kamarádí s holkou, sedí s ní v lavici a ještě chodí stejnou cestu domů a s ní =)) Jinak si toho z první třídy moc nepamatuju. Snad jen to, že ze začátku jsem chtěla chodit do školy i v sobotu =)) Bavilo mě čtení (o tom jak moc, si můžete přečíst v mém článku ZDE) a číst jsem se naučila velmi dobře a velmi rychle =) Pamatuju se, jak paní učitelka říkala, že čtu plynule jak čtvrťák =)) A já na sebe byla náležitě pyšná =))
Ve druhé třídě jsem začala chodit na obědy do školní jídelny a kartičku mnohokrát polila ošklivou polívkou a ta kartička nakonec zplesnivěla =D Když na to mamka přišla, tak trošku zuřila, ale naštěstí mi dali novou =) Taky si pamatuju müsli tyčinky jako dezerty, které mi nechutnaly =D Pak taky vychytávky jako polévka z kyselého mléka a vajíčka s šedivým žloutkem a nepříjemnou kuchařku, která měla obočí namalované fixkou =D A taky jsem se rozhodla, že dál bych chtěla chodit do třídy s rozšířenou výukou jazyků a šla dělat přijímačky.
Ty jsem udělala a do třetí třídy nastoupila do komletně nové, zaměřené na němčinu =) Paní učitelku jsme dostali mladou a hodnou, která nakonec bohužel odešla na rizikové těhotenství a po dlouhé řadě "suplů" jsme dostali paní učitelku důchodkyni, která vážně nebyla hodná... Taky mi vyoperovali slepák a spolužáci si mysleli, že se vrátím slepá =D =D Také jsem si párkrát podepsala úkol jako taťka, což samozřejmě prasklo =D Ale tu paní učitelku, tu mladou... Tu jsem měla moc ráda a moc jsem snažila - prostě mě svou dobrotou a laskavostí motivovala =) A tak jsem poprvé a naposledy měla samé jedničky na vysvědčení =) A to v obou pololetích =)
Čtvrtá a pátá třída uběhly trochu jinak. Nesnažila jsem se tolik, i když špatné to nebylo =) Byla jsem bohužel ale příliš zapomnětlivá a paní učitelka na tohle - a na jiné věci... Byla dost přísná, takže jsem měla hodně hodně moc poznámek. Až se jednoho dne paní učitelka naštvala a nechala spolužáky vyrobit vlajku, která se na tabuli vystavovala, když jsem měla všechno. Prvních pár dnů jsem byla ráda, že jsem jí dokázala, že opravdu jsou dni, kdy mám všechno (samozřejmě nevěřila, že ta vlajka někdy bude viset =D ), ale po pár dnech mi to bylo dosti nepříjemné, že vlajka "Katka má všechno" visí celý den na tabuli a tak jsem poprosila spolužáky, aby ji už nevyvěšovali. Ale je fakt, že od té doby příliš nezapomínám, ač se mi to občas ještě přihodí =) Také jsme tyto dva roky hráli představení o pověstech českých, v jedněch jsem byla dokonce vypravěčem, který byl na scéně pořád, protože jsem měla dobrý přednes =) Bohužel, když jsme v září následujícího školního roku měli derniéru, řekla jsem, že se s vámi loučí žáci 4.B, ač už jsme byli páťáci =D A tak jsem asi poprvé zažila to, jaké to je, když na člověka dolehne hněv jeho vrstevníků... A od té doby jsem byla snad ještě méně oblíbenější než předtím =D
No =) To asi k prvnímu stupni =)) Užívejte přípravného týdne a já se budu těšit u dalšího článku =)
Žádné komentáře:
Okomentovat