Knížku, kterou vám představím dnes, jsem již jednou četla. Říkala jsem si: Asi bych jí mohla dát do Knihoběžníku (pokud neznáte, doporučuji navštívit www.knihobeznik.cz)... Ale nejdřív si jí tedy ještě jednou přečtu! No, a jak to dopadlo? Do žádného Knihoběžníku nepůjde - hezky zůstane u mě v knihovně!=)
Kniha Věčný neklid na první pohled zdánlivě vypráví dva příběhy. Ale od počátku víme, že je to příběh jeden. Příběh Evy Dělektorské - odehrávajícího se ve válečných letech - a příběh Sally, Ruth a Jochena Gilmartinových - ten se pro změnu odehrává v 70.letech minulého století.
Sally Gilmartinová dává své dceři první díl spisu o Evě Dělektorské - s tím, že je to její vlastní příběh. Ruth se to zpočátku zdá jako nesmysl, výplod fantazie stárnoucí matky. Avšak čím více příběh postupuje, jak se jí do rukou dostávají další a další díly onoho spisu, stále více poznává v Evě vlastní matku.
Eva Dělektorskaja měla za války velmi zajímavou práci. Ale také velmi nebezpečnou. Eva se po smrti svého bratra Kolji setkává s tajemným Romerem. Ten ji sdělí, že její bratr pracoval ve službách britské vlády - a vcelku chytře (jak jinak, byl to špion) ji naverbuje také. Eva se tedy vydává na cestu překonávání sebe samé, neskutečných úkolů a hlavně životu bez přátel a důvěry. Ano, podezíravost, ta ji provází po celý zbytek života, tedy i ve chvíli, kdy už je dávno Sally Gilmartinovou.
Tentokrát vám chci prozradit opravdu takhle malinko. Příběh se velmi špatně popisuje, aniž bych vám prozradila pointu. Pro mě byla kniha vyloženě uhrančivá. Ač se dočkáme lásky, nejedná se o žádnou prvoplánovou slátaninku - už proto, že příběh, stejně jako život, happy endem neskončí.
Věčný neklid
napsal: William Boyd
vydáno: 2006, česky - 2009
ukázka: V Ottawě byly nepochybně levnější a skromnější hotely, ale jí šlo o bezpečí a anonymitu velkého hotelu v centru. Do odjezdu do Británie zbývaly tři týdny: musela se na tu dobu někam uklidit.
Její prostý pokojík byl v sedmém patře a z okna viděla prolukou mezi protějšími domy zeleň výstaviště a záhyb řeky Rideau. Vybalila si tašku a pověsila si do skříně několikery šaty. Výhodou přestěhování bylo, že mohla chodit do práce pěšky a ušetřit za autobus.

Žádné komentáře:
Okomentovat