Dvě minuty ticha je kniha plná fejetonů. Autorka zde rozebírá své radosti, starosti i nám mnohdy pokládá různé otázky. Přiznám se, že je pro mě velmi obtížné psát "recenzi" na tento typ knih. Kdo jsem, abych hodnotila něčí myšlenky či prožitky? Mohu tedy k tomu říct snad jen to, že mě řádky této knihy někdy velmi rozveselily, jindy inspirovaly a jindy zase rozčílily a musela jsem s nimi nesouhlasit. Ale tak už to v životě chodí, člověk nemůže souhlasit se vším, co si ten druhý myslí a co cítí, ale to neznamená, že ho nemá rád =)
napsal: Hana Pinknerová
vydáno: 2012
ukázka: Zazvonil zvonek u domovních dveří. Kdo to může být? Čtvrtek večer, venku už byla úplná tma. "Nikoho přece nečekáme," ujišťovala jsem sama sebe, když jsem tápala temnou předsíní k vypínači světla. Byla jsem docela unavená z práce, těšila jsem se na klidný večer, že si s dcerami uvaříme horkou čokoládu a budeme si povídat nebo číst nebo něco takového, podobně poklidně domáckého. Na žádnou návštěvu jsem skutečně neměla náladu.
Zmáčkla jsem automaticky bzučák u domovních dveří a zvonícího návštěvníka vpustila do chodby.
Žádné komentáře:
Okomentovat