Knižní inspirace IV.

Znovu se vydáme do oblasti sebevzdělávání. Dnes se podíváme na rozšiřování vzdělání - tedy kurikulum pro mateřské školy.

Jaro v mateřské škole
napsal: Eva Opravilová, Vladimíra Gebhartová
vydáno: 1998
ukázka: Empatie, vcítění, souznění, jednoduchý estetický soud, citový prožitek - to všechno (nebo alespoň něco z toho) se může objevit v rozhovoru nebo besedě nad textem nebo celou knížkou, ovšem spontánnost dětí a další zpracování zážitku ve výtvarném či pohybovém a hudebním vyjádřením je tu pro vás největším didaktickým úspěchem.
U četby na pokračování je dobré přihlédnout, k tomu, aby děj, příběhu byl opravdu na pokračování, aby epizody kapitol byly přehledné a současně vzbuzovaly zvědavost, co bude dál. Tento typ předčítání je vhodné volit pro "starší" děti.

Vladimíra Gebhartová (4.ledna 1931) od roku 1973 do roku 1986 řídila časopis pro děti Sluníčko. Učila na malotřídce, filosofické fakultě, i na pedagogické fakultě, na které externě působí dodnes.

Dílo:
Obrázky z lesa Řáholce (1982)
Král, král na dudy hrál (1982)
Čítanka pro druhý ročník (1982)
Říkanky pro radost (2006)
Jak a co číst dětem v MŠ (2011)

Vlastní názor: Kniha je velmi zdařilá a opravdu hodně se těším na to, až si půjčím v knihovně další díly s ostatními ročními obdobími. Kniha dává velmi jasnou a stručnou zprávu o vývoji kurikula pro mateřské škole v Česku, nabízí jasný přehled základních pojmů a vše následně uvádí do praktických ukázek. Úžasné jsou návrhy na promluvy s dětmi (už jsem některé z nich ozkoušela a s trochou fantazie při předání informace fungují naprosto dokonale). Informace, které v těchto námětech nalézáme jsou zábavné, zajímavé a užitečné. Oceňuji i skutečnost, že se kniha ve velké míře věnuje námětům na komunikaci s dětmi, i předčtenářské dovednosti. Těchto námětů je totiž obecně málo k sehnání - nebo alespoň těch kvalitních. Výborná je i zásobárna básniček, kterou si každá učitelka v mateřské škole ráda obnoví a osvěží.
Co se týče negativ velmi mi chybí k příslušným tématům náměty na činnosti pohybové, výtvarné, hudební či dramatické. Obzvláště posledních zmíněných je totiž také velmi málo.