Ahoj všichni moji čtenáři =) Vítám vás u dalšího článku. Tentokrát se opět trochu podíváme do mých vzpomínek a já se dnes maličko obávám, že úplně nebude o čem psát =D Pokud můj blog čtete alespoň trochu pravidelně, je vám asi jasné, že tento problém opravdu nemívám... No, tak uvidíme, jak to dopadne =))
Mým dnešním vzpomínacím úkolem je ohlédnout se za druhostupňovými léty. To pro mě není úplně snadné. Za prvé, asi všichni známe ten pocit, kdy máme zmatek z toho, že nás na každý předmět učí někdo jiný a každý nám dá úkol a slíbí písemku, aniž by se zajímalo o to, kolik úkolů nebo písemek už na druhý den máme. To mi dalo opravdu zabrat. Opět pro mě bylo složité nezapomínat a deníčky jsem měla naprosto popsané úkoly - což mi asi jako jediné pomáhalo. Vzpomínám si, že i ve třetí třídě jsem měla takový krásný šikovný úkolníček - a to byl také můj nejlepší rok, protože jsem na vysvědčení dostala samé jedničky a to v obou pololetích =) Popravdě i nyní je můj diář plný nejrůznějších úkolů zapsaných barevnou stabilo fixkou... Prostě si musím pořád psát to, co mám udělat =D Zapomnětlivé dítě ve mě asi trošku zůstalo =)
Nejlepší třída, kterou jsem na druhém stupni asi absolvovala byla ta šestá. Poprvé a taky naposled =D Jsem získala vyznamenání =) V dalších letech už to se mnou tak žhavé nebylo... Myslím, že velký vliv na tom mělo i to, že jsem byla v kolektivu čím dál méně oblíbená.. A to už proto, že jsem nechodila oblečená podle poslední módy nebo proto, že jsem si dost často četla - to v té době nebyl normální zájem náctileté holky a proto mě to vyřazovalo z kolektivu. Do třídy jsem chodila často zamyšlená, mnohdy jsem s sebou měla i walkmana, kterého jsem poslouchala o přestávkách na chodbě...
Je pravdou, že šel dolů také můj prospěch, jak jsem již naznačila. A tak jsem v devítce vůbec nevěřila tomu, že by se můj sen stát se učitelkou vůbec mohl někdy uskutečnit. Probírala jsem se v té době všemi možnostmi a upřímně mi bylo docela jedno, co budu dělat =D Asi hlavně proto, že jsem věděla, že můj sen se splnit nemůže a tak jsem poměrně dost rezignovala... Nakonec jsem si podávala přihlášku na studium maturitního oboru Knihkupectví a druhou na Ekonomiku v dopravě. Nakonec jsem u přijímaček poměrně zaperlila, byla jsem čtvrtá na škole a asi druhá z oboru. Což samozřejmě všechny mé spolužáky i pedagogy překvapilo =D Odchod z devítky byl pro mě v podstatě vysvobozením a trvalo mi opravdu hodně dlouho, než jsem byla schopná dorazit na třídní sraz...
Tímto oficiálně ukončuji články o základce =D A budu se těšit u dalšího článku! Snad brzy =))
Žádné komentáře:
Okomentovat