Duše

Tam, kdesi uvnitř

je mi, jako bych umřela.

Jsi stále vevnitř a já ti nechci zamávat.

Bolí mě u srdce

a sedím tak bezduše.

K tobě vzpínám své ruce,

ale ty už jsi odešel.

Venku je krásně

a já v posteli pláču,

tvou tvář vidím stále jasně

a říkám si, že bys stejně nechtěl Káču.

Tu Káču, co chce utřít slzy

a jít nevzrušeně dál

a nikdy si už nevzpomene,

že jí kousek duše vzal.

Kousek duše a k tomu srdce,

bez kterých musí žít.

Dlouhou cestu má před sebou přece

a musí po ní sama jít.

23.05.05